ChemWeb by Luky

Stimulanty: Pervitin

Ve třetím díle našeho seriálu si něco povíme o skupině látek, zvané stimulanty, zejména o jednom ze zástupců – pervitinu.

Subjektivní pocity

Hlavní účinek pervitinu spočívá ve stimulaci centrální nervové soustavy. Zrychluje se srdeční tep i dechová frekvence, roste krevní tlak. Člověk se více potí. Zorničky jsou rozšířené. Ze subjektivního hlediska lze účinek pervitinu popsat jako absolutní potlačení jakýchkoli nepříjemných pocitů. Jednak mizí pocit únavy, dotyčný má k dispozici takové množství energie, že i kdyby chtěl usnout, nemůže. Fyzická i psychická výkonnost organismu je silně zvýšena. Dotyčný působí až nervózním a neklidným dojmem. Dostavuje se pocit euforie a sebejistoty. Pervitin podporuje myšlenkovou aktivitu, ale za cenu výrazného snížení její kvality. Dotyčný je ovšem o kvalitě svých myšlenek hluboce přesvědčen. Je velice přátelský a hovorný. Často však není ochoten pochopit, že druzí z jeho hovornosti nemusí být zrovna nadšení, a tak s nimi mluví, i když ho nechtějí poslouchat. Z dialogu se tak často stává velmi velmi dlouhý monolog.

Zvyšuje se pozornost a soustředěnost, a to někdy do takové míry, že se člověk ponoří do jedné činnosti i na několik hodin, aniž by si to vůbec uvědomil. Ztrácí se chuť k jídlu i pocity žízně. To může být v případě žízně celkem nebezpečné, neboť pokud není přísun tekutin vědomě kontrolován, může to snadno vést až k dehydrataci. A vzhledem k tomu, že je potlačena i potřeba močit, objevuje se i opačné nebezpečí. Byly popsány případy prasknutí močového měchýře, ale jsou to spíše výjimky. Snižuje se též vnímavost vůči chladu a ostatním tělesným pocitům. Je zajímavé, že po požití pervitinu přestává působit alkohol a snižují se i účinky THC. Po požití pervitinu trvá stav bdělosti i několik dní.

Když droga přestává působit, je člověk stále psychicky aktivní, ale tělesné energie se nedostává. I přes výraznou fyzickou únavu bývá problémem usnout. Tento stav bývá doprovázen pocity strachu, úzkosti a depresí. Doba spánku potom ovšem může dosahovat i třiceti hodin. Pervitin se obyčejně užívá při příležitostech, kdy je třeba vydržet dlouho akční a bdělý. Obvyklým příkladem jsou různé taneční akce, ale pro někoho může být důvodem i potřeba dlouhodobějšího studia.

Popis

Pervitin je bílý mikrokrystalický prášek bez zápachu, hořké chuti. Zbarvení méně kvalitních komerčních forem může být daleko pestřejší, podle obsahu nečistot (zejména jodu a červeného fosforu) může mít žlutou, červenou, fialovou až hnědou barvu. Kvalitu konečného produktu určuje jak výchozí látka, tak preciznost výroby. Na černém trhu se podle výchozí látky rozlišuje pervitin solutanový, modafenový a efedrinový. Nejkvalitnější bývá pervitin efedrinový, k jehož výrobě je použit čistý efedrin.

Vstřebávání

Život uživatele pervitinu může být celkem pestrý, má totiž hned několik možností, jak do sebe drogu dostat. Každý s sebou nese jistá rizika. Jednak je to nitrožilní aplikace, o jejímž nebezpečí se snad ani nemusíme zmiňovat. Účinek se potom dostavuje prakticky okamžitě. Další možností je šňupání, zde je celkem nepříjemný leptavý účinek pervitinu vůči nosní sliznici. Často dochází ke krvácení z nosu, dlouhodobější užívání může vést k úplnému rozleptání a vypadnutí nosní přepážky. Někdy se droga zahřívá na alobalu a inhalují se její výpary. Při šňupání či inhalaci se účinek dostavuje za 5 až 10 minut. Konečně je možné drogu přímo sníst, což se ovšem obvykle nečiní přímo kvůli zmíněným leptavým účinkům a v neposlední řadě též kvůli nevalné chuti. Droga se proto balí do ubrousku. Prodleva mezi požitím a nastoupením účinku je v případě orální aplikace největší, účinek se dostavuje do jedné hodiny. Hlavní příznaky účinku potom trvají 8 až 24 hodin. Již 20 minut po požití lze pervitin nalézt v moči, kde je ho možné detekovat i po 14 dnech.

Působení

Pervitin působí na centrální nervovou soustavu. Zvyšuje zde koncentraci neurotransmiterů (látek, které umožňují přenos nervového signálu na synapsích mezi jednotlivými nervovými buňkami), zejména dopaminu, noradrenalinu a serotoninu. Po odeznění účinku drogy jsou tyto látky úplně vyčerpány, což je příčinou nepříjemného stavu.

Chronické užívání

Při chronickém užívání dochází velmi rychle k vzniku psychického návyku. Rychle též stoupá tolerance a jsou vyžadovány vyšší dávky. Fyzická závislost v případě pervitinu nevzniká. Rozvíjí se toxická psychóza – dotyčný trpí častými pocity strachu, neklidu a depresemi, což může vést i k sebevraždě. Člověk je extrémně podezíravý, vztahovačný až paranoidní. Všichni jsou tu kvůli němu, každé auto, které projede pod okny, patří policii, každý člověk, který sedí sám v hospodě, je tajným agentem… Člověk je celkově fyzicky sešlý, hubne, zhoršuje se jeho imunita, kosti jsou křehčí, klouby bolavější. Na mozku mohou vznikat trvalá poškození, v některých případech se rozvíjí demence či schizofrenie. Užití pervitinu spolu s antidepresivy je životu nebezpečné.

Příprava pervitinu

Nedovolená příprava a držení pervitinu je trestným činem proti § 187 trestního zákona.

Příprava pervitinu je triviální a zvládne ji každý absolvent základního praktika organické chemie. Nejpohodlnější je vycházet z efedrinu, kdy se hydroxyskupina zredukuje vhodným činidlem. Ani provedení totální syntézy není obtížné. Na Internetu lze najít spoustu rozličných návodů.

Historie

Ač spousta lidí považuje pervitin za typicky českou drogu (je to asi způsobeno tím, že se v Čechách v hojné míře nelegálně vyrábí), rozhodně není českým vynálezem. Poprvé byl syntetizován v roce 1888 v Japonsku. Pervitin byl využíván pro vojenské účely pro zvýšení výkonnosti jednotek. Za druhé světové války byl například podáván japonským kamikadze jako stimulace před sebevražedným letem. První, kdo jej použil v Evropě, bylo nacistické Německo. Slovo „pervitin“ je německého původu. Sám Hitler byl prý na pervitinu závislý. V minulosti byl pervitin a podobné látky (amfetaminy) používán jako lék proti únavě, narkolepsii či zvýšené chuti k jídlu. Po válce začal být pervitin masově zneužíván, na černý trh se dostaly především japonské vojenské zásoby.

U nás byl v 70. letech minulého století vyvinut jednoduchý způsob přípravy pervitinu z dostupných látek, zejména z různých léků proti kašli či přímo z čistého efedrinu, jehož zdrojem je továrna v Roztokách u Prahy, vyrábějící efedrin legálně pro farmaceutické účely (je to jedna ze tří takových továren na celém světě). Od nás je pervitin hojně expedován do zahraničí. V Americe je to droga chudších vrstev, v Evropě je to stále po marihuaně nejužívanější nelegální droga.

Dostupnost

Parvitin patří v České republice mezi velice běžné drogy, ač se řadí k drogám tvrdým. Nejsnáze jej lze sehnat v Praze, severních Čehách a na severní Moravě. Prodává se jako prášek zabalený do psaníček.

Jiné názvy

perník, péčko, peří…

Příbuzné látky

Mezi přípuzné látky patří kokain a MDMA.

Kokain se získává z listů koky pravé (Erythroxylum coca), keře rostoucího v Jižní Americe. Indiáni žvýkají jeho listy odnepaměti, aby zahnali hlad a únavu. Alkaloid kokain isoloval roku 1855 německý chemik Friedrich Gädcke. O třicet let později se kokain začal využívat v medicíně jako lokální anestetikum. Dokonce se traduje, že se výtažky z koky přidávaly i do původní Coca-Coly. (Zajímavý způsob, jak si udržet zákazníky. – Kokain totiž způsobuje snad nejsilnější psychickou závislost.)

Literatura

1. Beránek, V.: Brát či nebrat, časopis Tripmag, 05/2001, strana 38–44, ISSN 1212-4958
2. www.drogovaporadna.cz
3. www.drogy-info.cz
4. www.extc.cz
5. www.rhodium.ws
6. poučné vyprávění mých kamarádů Jirky Linharta a Dana Appla